RC recenze: Volání divočiny: Stopami minulých životů

Autor: Jack London

Počet stran: 340

Série: ---

Díl v sérii: ---

Nakladatelství: Omega

Rok vydání ČR: 2016

Jeho hlava i tělo byly zbrázděné zuby mnoha psů, a on bojoval tak krutě jako jindy a ještě úskočněji. Skeet a Nig byli příliš bodří psi, než aby vyhledávali sváry, a pak patřili Johnu Thorntonovi. Ale cizí pes, ať z toho nebo onoho plemene a síly, buď rychle uznal Bukovu převahu, nebo pozdě zjistil, že zápasí na život a na smrt s hrozným protivníkem. A Buk neznal milosrdenství. Poznal dobře zákon hole i tesáku, a nikdy se nevzdal výhody ani neustoupil od zápasníka, který se ocitl na cestě k smrti. 


Kniha s nádhernou obálkou, která v sobě ukrývá dva příběhy. Nechte se strhnout divokou Aljaškou pohledem téměř démonického psa Buka nebo začněte zpovědí odsouzeného trestance, který se toulá svými minulými životy.

První příběh s názvem Volání divočiny nemusím dlouze představovat, protože ho určitě téměř každý zná. Jedná se o příběh, ve kterém sledujeme neuvěřitelný osud psa Buka, který je ukraden ze svého domova a prodán na Aljašku, kde se z něho má stát tažný pes.
Čtenáři se tak naskytne neotřelý pohled na radosti a útrapy psího života.
Ve druhém příběhu se setkáváme s Darrellem Standingem, který si právě odpykává trest za vraždu. Brzy má být popraven a dozorci se ho několikrát pokoušeli zlomit. On však nalezl způsob, jak opustit svoje tělo a proniknout do minulosti.

zdroj

Jack London je jedním z nejznámějších autorů, který se proslavil hlavně knihami Bílý tesák a právě již zmíněným příběhem Volání divočiny, proto byl nejvyšší čas, abych si od něho něco přečetla i já.

Volání divočiny přesně zobrazuje Londonův um. Nejenom, že zvládl mistrně sepsat příběh očima psa, ale dokázal se do psí duše ponořit tak dokonale, že v průběhu čtení zapomenete na všechno okolo

zdroj

a bude naprosto pohlceni Bukovými dalšími příhodami. Nehledě na to, že zažijete pravou emoční houpačku. Autorovi se totiž povedly neuvěřitelné kousky. V jednu chvíli budete zděšeni tím, co všechno se psímu hrdinovi děje, následně budete ukonejšeni nějakou tou pěknou chvilkou, kdy to vypadá, že se vše k dobrému obrátí, a pak přijde takový zvrat, že budete mít co dělat, abyste zadrželi slzy.
Ale nejenom díky emocím působí tento příběh tak poutavě. V knize se neustále něco děje, takže nebudete mít nejmenší chvilku na to, abyste se nudili a zároveň si můžete užít Londonovo zobrazení Aljašky, které však není podáno zbytečně dlouhými popisy.
Volání divočiny rozhodně nasadilo vysokou laťku, proto se může stát, že z dalšího příběhu, kterým je Stopami minulých životů, můžete být lehce zklamaní.

Jsem Darrell Standing. Někteří čtenáři mě nejspíš znají. Ale většina z vás jsou cizinci. Tak mi dovolte se představit. Je to osm let, co jsem jako profesor na zemědělské fakultě Kalifornské univerzity přednášel agronomii. A je tomu právě osm let, co malé spící univerzitní město Berkeley probudila vražda profesora Haskella v laboratoři tamní fakulty hornictví. Vrah se jmenoval Darrell Standing. 

zdroj

Oproti Volání divočiny tento příběh tak pěkně neodsýpá. Stopami minulých životů je na některých místech zdlouhavý, proto jako celek působí poněkud rozvláčně. Moc tomu nepomáhá ani časté opakování faktu, že je hlavní hrdina odsouzený k smrti.
Co se týče výpravných cest, které Darrell podniká, určitě si mezi nimi najdete ty, které se vám zalíbí. Bohužel je i velké riziko toho, že se najdou i takové, které vám zrovna moc k srdci nepřirostou.
Možná, kdyby se autor držel jednoho minulého života a postupně ho odkrýval, byl by výsledek o něco lepší. Rozhodně by působil méně chaoticky.
Co ale rozhodně stojí za přečtení a vychválení, jsou části z vězeňského prostředí, které čtenáře zasvětí do strastí, výslechů a mučících způsobů prováděných na vězních. Tento aspekt příběhu působí netradičně a dodává knize šťávu.
Příběh samotný je také prošpikovaný různými filozofickými otázkami, nad nimiž si můžete lámat hlavu, zatímco si budete užívat povedené atmosféry, která se line nad celým příběhem.

Volání divočiny můžu doporučit každému, kdo má zájem skrze knihu prožít nějaké to dobrodružství, obzvláště v netradičním pojetí - pohledem psa. Celý příběh je navíc sepsaný tak skvěle, že si ho užije téměř každý.
Oproti tomu je Stopami minulých životů spíše průměrné čtení, ale už kvůli vězeňskému prostředí doporučuji příběh vyzkoušet.

Za poskytnutí recenzního výtisku mockrát děkuji nakladatelství Omega, kde také můžete knihu zakoupit.

HODNOCENÍ

Kniha: 4/5

Obálka: 4/5