Počet stran: 344
Série: ---
Díl v sérii: ---
Nakladatelství: Metafora
Rok vydání ČR: 2020
Měla pocit, že slyší dětský pláč.
Měla pocit, že slyší mňoukání kočky.
Měla pocit, že slyší ženský hlas, který ji vybízí, aby mu pověděla o lásce, aby opakovala něžnosti.
Měla prchavý pocit, že je sama, nikoli mezi neduživými stromy, ale v šedé, vybetonované místnosti s jedinými zamčenými dveřmi.
Ztrácí rozum?
Po pláži se prochází zkrvavená žena. Je vidět, že prožila něco strašného, otázkou však zůstává, co. A je právě na inspektorovi Damienovi, aby to zjistil...
Sandrine se vydává za notářem, aby převzala dědictví po své babičce. Notář ji ale pošle na maličký ostrov, kde žije hrstka obyvatel v naprostém odloučení od zbytku civilizace. Atmosféra na ostrově je ponurá a to nejen díky tragédii, která obestírá jeho minulost, ale vše tam působí poněkud vybledle a bez života. Brzy se ale ukáže, že vše není tak, jak se na první pohled mohlo zdát...
zdroj |
Po skvělém zážitku, který jsem měla z Krvavých stínů, jsem se rozhodla pustit se i do Útočiště. A co na knihu říkám?
Ponurá a tajemná atmosféra, která provází celou knihu, vás vtáhne do děje, než bys řekl švec.
Jedním z vypravěčů je zde Sandrine, jež prožila velké trauma, které bylo tak strašlivé, že o něm sotva dokáže mluvit. A je na psycholožce, aby jí pomohla se s prožitými událostmi vyrovnat a zároveň odhalila, co se ve skutečnosti stalo.
Postupem času se přidává druhý pohled vyprávění a to vyšetřovatele Sandrinina případu Damiena.
Do toho ještě sledujeme linku z minulosti - Sandrininy babičky, která žila na tajemném ostrově.
Kromě promyšlených dějových linek jsou také velkou předností autorových knih skvěle propracované postavy, tedy lépe řečeno jejich psychologie, která pomáhá zmást čtenáře.
Ačkoliv vám autor hromadou zvratů a vodítek k možnému rozuzlení příběhu zamotá hlavu tak, že už si nebudete ničím jistí, tak to dohromady perfektně funguje.
Nečekejte ale odpočinkový příběh, právě naopak. Útočiště vám protáhne mozkové závity. Knihu si totiž opravdu užijete, když u ní budete dávat pozor a sledovat i ty nejmenší detaily, které vás mohou dovést k řešení dříve, než samotné vyšetřovatele.
Celkově má Útočiště vše, co si můžete od dobrého psychothrilleru přát. Ať u je to hromada násilností, podivně chovající se postavy nebo napínavá a pochmurná atmosféra, či zvraty, které vám nedají spát, dokud knihu nedočtete.
Útočiště je propracovaný psychothriller, kde vás autor několikrát převeze a na konci nechá jen s otevřenou pusou zírat a vstřebávat skvělý čtenářský zážitek. Takže milovníci thrillerů, neváhejte.
PS.: Pokud se na knihu chystáte, sežeňte si rovnou i Krvavé stíny, které jsou ještě lepší!
Útočiště jsem četla cca 2 roky zpátky, hned jak vyšlo. A přestože thrillery moc nevyhledávám, byla jsem naprosto nadšená, vyděšená, zmatená... spousta emocí po dočtení. :) Krvavé stíny jsou ještě lepší? Vážně?
OdpovědětVymazatJá právě jak četla jako první Krvavé stíny, tak jsem už věděla, co čekat. Z Krvavých stínů jsem byla totálně paf.
Vymazat