Recenze: Pět

Autor: Ursula Poznanski

Počet stran: 320

Série: Beatrice Kaspary

Díl v sérii: první

Nakladatelství: Knižní klub

Rok vydání ČR: 2015

"Co ode mě chcete?" zachraptěl.
"Odpovědi." 
Polkl, nevyslovil nabízející se otázku - Odpovědi na co? 
"Když vám povím, co chcete vědět, necháte mě žít?"
Ticho bylo stejně dokonalé jako předtím, jako by muž za ním nepotřeboval dýchat. Pak ucítil na hlavě jeho ruku. 
"Prozradím vám, jak to bude. Nejdřív budete lhát. Pak řeknete pravdu. A nakonec zemřete." 

Po střední škole vystudovala Ursula japanistiku, žurnalistiku, právo a divadelní vědu. V roce 2000 vyhlásila Rakouská televize ORF soutěž pro scénaristy, do které se zapojila. Soutěž sice nevyhrála, ale svůj rukopis poslala několika nakladatelům. Za dva roky jí vyšla první kniha.
Sama o sobě tvrdí, že píše tak trochu jako chlap.
A kromě knihy Pět si v češtině můžete vychutnat také Saeculum či Erebos.





Kriminalisty čeká další nelehký případ. Je nalezeno tělo ženy, která má na chodidlech vytetované souřadnice, na nichž čeká další nález, a to ruka zatavená do plastové fólie. Ale aby toho nebylo málo, vrah tam zanechal i hádanku, díky níž má policie vypočítat další souřadnice, které je dovedou k další části "pokladu."
Populární hra geocaching v detektivním kabátku? To si nesmíte nechat ujít.

Sice to říkám pořád, ale řeknu to i teď. Knihy U. Poznanski jsou naprosto skvělé a jakmile se nějaká objeví v češtině, nesmím si ji nechat ujít. A tak tomu bylo i s nejnovější knihou s názvem Pět, která už na první pohled láká svojí parádní obálkou. 

Hned na úvod musím říct, že ani tentokrát autorka nezklamala a kniha se nese v duchu skvělého zpracování. Ursula je známá svým výběrem zajímavých témat pro své příběhy a i tentokrát dokázala strhnout hodně pozornosti, jelikož psát o geocachingu byla rozhodně trefa do černého.
Navíc mě potěšilo, že autorka opravdu ví, o čem mluví, takže pokud se bojíte, že o této populární hře nic nevíte, tak se můžete uklidnit, protože se v příběhu všechno dozvíte. Celý kriminalistický tým pomalu objevuje taje této hry a učí se hantýrku a zkratky, které hráči používají, tudíž uvedou do obrazu i vás.
Dalším zajímavým faktem, který mě docela uchvátil, byly samotné souřadnice, které opravdu vedou na skutečná místa v okolí Salcburku, které si autorka jen mírně upravila pro potřeby příběhu, takže pokud se někdy vyskytnete v okolí, můžete vyrazit na výlet.
Ale zpět k samotnému ději. V průběhu knihy narazíte na nejrůznější vodítka, která vás dovedou k samotnému vrahovi (možná i dřív, než kriminalisty). Já se přiznám, že mně to došlo spíš později, než dříve, a při zpětném pohledu se plácám do čela, protože jsou ta vodítka docela jasná, což nejspíš způsobil fakt, že vrah nemá příliš vysoké mínění o schopnostech policie, ale kdo by se mu taky divil, když v dnešní době existuje hromada vtipů, která naráží právě na toto téma.
Když už jsme u toho vraha, musím smeknout imaginární klobouk před jeho fantazií a kreativitou, kterou využívá na své oběti. Autorka si v tomto případě rozhodně nebere servítky a nebojí se popsat vrahovo řádění, ať už jde o litry krve, uřezané prsty či kyselinu.
Ale co se mi na knize líbilo snad nejvíc, bylo občasné střídání pohledů. Tedy, skoro celá kniha se odehrává z pohledu Beatrice, ale místy nám autorka dovolí nakouknout do hlavy buď oběti nebo samotného vraha, což bylo skvělým zpestřením příběhu.
Nesmím opomenout ani realističnost příběhu, kterou utváří obyčejné postavy, jenž nejsou ničím zvláštním výjimečné. Prostě žijí své životy a potýkají se s každodenními problémy. Tohle platí hlavně o Beatrice, u které si můžeme její osobní život vychutnat se vším všudy.
A poslední, co bych ráda zmínila, je konec knihy, který byl podle mého názoru skvěle zvládnutý. Celkově byl dobře vymyšlený a do příběhu se více než hodil.

Jak už jsem psala výše, postavy byly tentokrát slabší, ale stále byly realistické. Nejvíc se mi asi líbilo zpracování hlavní hrdinky Beatrice, která se musela potýkat s velkým množstvím problémů.
Také její kolega Florin působil dost sympaticky. Líbilo se mi, jak se zastával své kolegyně. Škoda jen, že v příběhu nedostal takový prostor, jaký by si zasloužil.

Kniha byla neuvěřitelně čtivá, jak už to tak u knih U. Poznanski bývá, jenže tentokrát vás strhne. Bez mučení přiznávám, že v průběhu čtení jsem měla chuť popadnout navigaci a vyrazit na lov. 

Každopádně, pokud tuhle knihu ještě nemáte přečtenou, vřele vám ji doporučuji, protože si myslím, že nezklame. 

HODNOCENÍ

Kniha: ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Obálka: ♥ ♥ ♥ ♥ ♥