Počet stran: 264
Série: Zaslíbená
Díl v sérii: druhý
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání ČR: 2021
"Kde je to děvče, které sem přivedla vdova Eastoffová?"
Bylo snadné mě najít vzhledem k tomu, že se většina lidí v místnosti otočila a upřela pohled k našemu stolu - na cizinku, jež doprovázela Northcottovy.
"Postav se na lavici, děvče, ať tě vidím!" nařídil král Quinten.
"To bude zajímavé," pronesl Ethan a podal mi ruku, abych mohla vystoupit na lavici.
Hollis se vydává hledat štěstí do Isolte, i když ví, že ji i její rodinu tam čeká tyranský král. Eastoffovi se snaží najít důkazy o vlastizrádném chování krále a s jejich pomocí ho sesadit z trůnu a právě k tomu jim má dopomoci Hollis. Podaří se jim krále připravit o moc a donutit ho zaplatit za všechny své činy?
Hollis přišla o všechno, a tak s rodinou míří do Isolte, kde ji čeká nový život. Nečekala žádnou růžovou budoucnost, přesto ji všudypřítomné odmítání mrzí. Jediné, co jí pomáhá překonat těžké chvíle je právě její rodina. Proto jim neváhá podat pomocnou ruku, když se Eastoffovi snaží shromáždit důkazy proti svému králi. Podaří se jim dotáhnout tuto nebezpečnou hru vítězně do konce?
zdroj |
Předchozí díl - Zaslíbená mě zrovna dvakrát neuchvátil, ale i přesto jsem dala šanci i pokračování. No a co na něj říkám?
zdroj |
S přimhouřenýma očima by se dalo i aplikovat - bylo to tak špatné, až to vlastně bylo dobré...
Ale začněme pěkně od začátku. Kdo jste četl první díl a nelíbil se vám, nevěšte hlavu. Jsem na tom stejně, ale už teď mohu slíbit, že pokračování je lepší.
Hollis už není tak moc otravná, jako v Zaslíbené. Přesto se kolem ní neustále všichni točí a snaží se jí splnit, co jí na očích vidí. Autorka se čtenářům neustále snaží
podstrčit informaci, že je Hollis nesmírně důležitá a bez ní by nic nefungovalo. Vlastně tohle se odráží do celé knihy - autorka se nás neustále snaží o něčem přesvědčit, aniž by to měla podložené nějakými činy. Například postava krále Quintena. Nikdo ho nemá rád, všichni se ho bojí, protože se o něm poddaní vyjadřují jako o krutém. Jenže za celou dobu odehrávání příběhu tento král neudělal nic, co by tomu nasvědčovalo (pokud tedy nepočítám věci v minulosti, které opět čtenář zjistí pouze skrze rozhovory ostatních postav a nezbude mu tak nic jiného, než jim věřit). Žádné řvaní na poddané, žádné tresty, jen sem tam mrzutá poznámka, což se u postaršího člověka se smrtelně nemocným synem a starostmi o korunu dá čekat. Tím prostě chci říct,
že autorka se drží pouze na povrchu a příběh podává jednoduše bez nějakého hlubšího prozkoumání, což mi právě chybělo. Dle mého názoru kvůli tomu pak celkově příběh vyjde tak nějak naprázdno. Když se schyluje k nějaké akci, či důležitému okamžiku, autorka to během pár řádků odmávne jako hotovou věc a vůbec se nezaobírá tím, co to vlastně pro postavy znamená. A vlastně proč taky, většina událostí se stejně stane bez přičinění hlavních hrdinů... A to se týká i samotnému závěru, který může za to, že jsem nebyla schopná ničeho jiného, než zírat na ta písmenka a přemýšlet nad tím, zda jsem někdy v průběhu čtení příběhu nepřestala umět číst, protože přeci tohle autorka nemohla napsat. Závěr byl totiž tak absurdní a hloupý, že při čtení budete jen nevěřícně kroutit hlavou a říkat si proč? Navíc se ho autorka snaží uměle natáhnout na těch nesprávných místech. To důležité odbude pár řádky, ale to jak to dopadne (i když to už všichni vědí) oddaluje dalšími třiceti stránkami a vymýšlí úplně nesmyslné důvody, proč se to nemohlo stát a ukončit tak knihu hned.
zdroj |
podstrčit informaci, že je Hollis nesmírně důležitá a bez ní by nic nefungovalo. Vlastně tohle se odráží do celé knihy - autorka se nás neustále snaží o něčem přesvědčit, aniž by to měla podložené nějakými činy. Například postava krále Quintena. Nikdo ho nemá rád, všichni se ho bojí, protože se o něm poddaní vyjadřují jako o krutém. Jenže za celou dobu odehrávání příběhu tento král neudělal nic, co by tomu nasvědčovalo (pokud tedy nepočítám věci v minulosti, které opět čtenář zjistí pouze skrze rozhovory ostatních postav a nezbude mu tak nic jiného, než jim věřit). Žádné řvaní na poddané, žádné tresty, jen sem tam mrzutá poznámka, což se u postaršího člověka se smrtelně nemocným synem a starostmi o korunu dá čekat. Tím prostě chci říct,
zdroj |
že autorka se drží pouze na povrchu a příběh podává jednoduše bez nějakého hlubšího prozkoumání, což mi právě chybělo. Dle mého názoru kvůli tomu pak celkově příběh vyjde tak nějak naprázdno. Když se schyluje k nějaké akci, či důležitému okamžiku, autorka to během pár řádků odmávne jako hotovou věc a vůbec se nezaobírá tím, co to vlastně pro postavy znamená. A vlastně proč taky, většina událostí se stejně stane bez přičinění hlavních hrdinů... A to se týká i samotnému závěru, který může za to, že jsem nebyla schopná ničeho jiného, než zírat na ta písmenka a přemýšlet nad tím, zda jsem někdy v průběhu čtení příběhu nepřestala umět číst, protože přeci tohle autorka nemohla napsat. Závěr byl totiž tak absurdní a hloupý, že při čtení budete jen nevěřícně kroutit hlavou a říkat si proč? Navíc se ho autorka snaží uměle natáhnout na těch nesprávných místech. To důležité odbude pár řádky, ale to jak to dopadne (i když to už všichni vědí) oddaluje dalšími třiceti stránkami a vymýšlí úplně nesmyslné důvody, proč se to nemohlo stát a ukončit tak knihu hned.
zdroj |
Ještě si neodpustím jeden nešvar, který se bohužel přesunul z prvního dílu i do pokračování. A to je instaláska, kdy se opět autorka pokouší spojit dvě postavy, mezi kterými to podle mého názoru prostě nejiskří.
Ano, kniha má hodně vad a k dokonalosti jí chybí hodně. Například první třetina knihy je dost rozvláčná a téměř nic se neděje a zbytek knihy naopak uhání o sto šest a děje se jedna událost za druhou. Ale i přes všechny její chyby je to ve výsledku opravdu čtivé a přelouskání knihy vám zabere poměrně málo času, protože se prostě nebudete moci odtrhnout a budete chtít vědět, jak to celé dopadne.
Zrazená je rozhodně lepší, než předchozí díl. Hlavní hrdinka je o fous sympatičtější, příběh obsahuje více akce a i přes všechny chyby, co jsem vytkla v recenzi, dokáže upoutat čtenářovu pozornost a držet si ji až do samotného konce.
Pro fanoušky K. Cass - počítejte s tím, že je to slabší, než Selekce, ale já jsem ve výsledku ráda, že jsem si knihy přečetla.
Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji knihkupectví Knihcentrum.
Knihu můžete zakoupit v jejich e-shopu.
Takže série má vzestupnou tendenci? Že bych o ní ještě zauvažovala? :)
OdpovědětVymazatJako pokračování je rozhodně lepší, než první díl :D Zauvažuj, zajímá mě, co řekneš na ten děj, já byla fakt paf :D
Vymazat