Zobrazují se příspěvky se štítkemDvůr trnů a růží. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemDvůr trnů a růží. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 9. května 2022

RC recenze: Dvůr stříbrných plamenů

A court of Silver FlamesDvůr stříbrných plamenůAutor: Sarah J. Maas
Počet stran: 728
Série: Dvůr trnů a růží
Díl v sérii: čtvrtý
Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání ČR: 2022
Povědomý muž o ni zavadil pohledem. "Co ta tady dělá?"
Nesta se na něj tajnůstkářsky usmála. "Čáry." 
Měla dojem, že Cassian zamumlal prosbu k Matce, než se do toho vložil: "Devlone, připomínám ti, že Nesta Archeronová je sestrou naší vladařky a budeš s ní jednat s úctou." V těch slovech zazněl jasný osten, až se dokonce i Nesta ohlédla na jeho tvář tvrdou jako kámen. Od války od něj ten neoblomný tón neslyšela. "Bude se tu cvičit." 

neděle 15. července 2018

RC recenze: Dvůr křídel a zmaru

Výsledek obrázku pro court wings ruinVýsledek obrázku pro Dvůr křídel a zmarAutor: Sarah J. Maas
Počet stran: 720
Série: Dvůr trnů a růží
Díl v sérii: třetí
Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání ČR: 2017
S pomrkáváním a sykáním jsem procházela šerými rudými chodbami Domu větru, abych vyhledala svou sestru a Amren a zjistila, která z nich se po jejich první hodině ještě drží na nohou. Mimo jiné. 
Našla jsem je v tiché zapomenuté pracovně, kde si jedna druhou chladně měřila. 
Na stole mezi nimi ležely knihy a jediným zvukem v místnosti byl tikot hodin u zaprášených skříní. 
"Omlouvám se, že vás ruším při soutěži, kdo dřív uhne pohledem," spustila jsem, když jsem se zastavila ve dveřích, a promnula jsem si namožené místo na kříži. "Chtěla jsem se podívat, jak vám jde první hodina." 

úterý 23. srpna 2016

RC recenze: Dvůr trnů a růží

Autor: Sarah J. Maas
Počet stran: 440
Série: Dvůr trnů a růží
Díl v sérii: první
Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání ČR: 2016
Netuším, jak se mi dřevěná rukojeť mého loveckého nože dostala do ruky. První okamžiky byly změtí vrčení toho obrovského zvířete, ječení mých sester, krutého mrazu valícího se do místnosti a otcovy hrůzou ochromené tváře. 
To není martax, pochopila jsem - ovšem pocit úlevy trval krátce. Zvíře muselo být velké jako kůň, a i když jeho tělo připomínalo kočku, hlavu měla na každý pád vlčí. Nevěděla jsem, co si myslet o pokrouceném paroží připomínajícím parohy jelena, které mu vyrůstalo z hlavy. Jenomže ať už ten tvor v sobě měl víc ze lva, psa nebo jelena, bylo jasné, jaké rány by jeho červené drápy a žluté tesáky dovedly zasadit.