"Vím, že máš ze svých vzpomínek strach. Nesmíš však dovolit, aby ten strach určoval tvé činy," zabručel Asar zřetelnou výtku. "Dej mi měsíc. Měsíc na to, abych se pokusil ukojit tvou zvědavost obnovením toho, co už víš, místo abych se tě snažil učit. A když potom stále ještě nebudeš mít vše, co potřebuješ? Budu mluvit, dokud neochraptím a dokud neohluchneš. Předám ti všechny znalosti, které budu moci."
Kolem Olinovy ruky se rozzářila aureola mihotavého světla a vzápětí záře začala proudit po jeho nataženém ukazováku do kotouče. Celé Leehimovo tělo se roztřáslo. Nejprve se chvělo jen trochu, sotva znatelně, ale pak se prudce zazmítalo, když jeho svaly zachvátila křeč. Talean zlehka položil Leehimovi ruku na rameno, aby se chlapec nepřekotil i se židlí. Po několika vteřinách zvedl starší Olin prst z kotouče, ale Leehim se pořád svíjel v křečích. Když Davian spatřil, jak se od Leehimových očí šíří tmavé čáry, ošklivé černé žíly plazící se po chlapcově tváři a vysávající barvu z jeho kůže, ucítil v hrdle žluč. Takhle znetvořený bude Leehim po zbytek života.