Rabování knihovny (34)

Tak mě zase přemohla velká blogovací lenost a tak jsem nepsala o všech návštěvách knihovny, proto jsem se je rozhodla hodit do jednoho článku - snad tím nastartuji chuť zase něco začít dělat, ale dejme si ruku na srdce, to, co se teď děje v knižní blogosféře je hrozně deprimující a mně osobně to bere veškerou chuť něco na blog přidávat. Tak snad se to brzy zpraví.

Ale teď už k tomu, co všechno jsem si za poslední dobu přinesla z knihovny.

Jako první to byl grafický román Sochař, který mě velmi mile překvapil a můžu ho jedině doporučit. Hlavně ten konec mě vážně dostal, takže pokud vás už omrzely klasické knihy, sáhněte po tomhle.

Jelikož jsem byla příjemně naladěná ze Sochaře, půjčila jsem si v knihovně první tři díly Lucifera. Na rovinu přiznávám, že jsem přečetla jenom díl první, ze kterého jsem byla poněkud v rozpacích. Po další úvaze jsem došla k názoru, že už další díly číst nebudu.

A moje dnešní návštěva knihovny dopadla dobře, protože kniha, pro kterou jsem si šla, tam na mě stále čekala. Má strašně nádhernou obálku a já už se nemůžu dočkat, až se do ní pustím. Na knihu jsem ještě nečetla žádný názor, takže jestli jste četli, uvítám, když se o názor podělíte.

Píše se rok 1987 a June Elbusová má čtrnáct let. Je uzavřená a nedůvěřivá, těžko se jen tak s někým spřátelí, nedokáže vyjít ani se svou starší sestrou. Na celém světě existuje pouze jediný člověk, který jí opravdu rozumí – strýc Finn, uznávaný malíř, její důvěrník a nejlepší kamarád. Jenomže Finn zemře na záhadnou nemoc, jejíž jméno Juneina matka dokáže vyslovit jen šeptem, a dívčin svět se převrátí vzhůru nohama.

Román je především příběhem o tom, jak dospět, najít vlastní identitu a vyrovnat se nejen s nejrůznějšími nečekanými situacemi, ale i bolestí a ztrátami, které přináší život. Přečtěte si, co se stane, když se zamilujete do někoho, do koho byste se zamilovat neměli. Pochopíte, že žárlivost a pocity viny dokáží zničit i to nejpevnější přátelství a někdy mají ty nejtragičtější následky.