Recenze: Sochař

Autor: Scott McCloud

Počet stran: 496

Série: ---

Díl v sérii: ---

Nakladatelství: Jota

Rok vydání ČR: 2016

"Co všechno jsi ochoten obětovat umění?" Ptal se ďábel Davida Smitha. "Život." Zněla jeho odpověď. A tak David přišel ke své schopnosti vytvořit jakoukoli sochu pouze svýma rukama, ale zbylo mu pouze 200 dnů života. 

David Smith je zoufalý, a když se ukáže jeho už dávno mrtvý strýček, uzavře s ním dohodu, která splní jeho dětský sen, ale zároveň mu zbude jen 200 dní života. Zpočátku tvoří sochy zcela nahodile a nemá žádný jednotný styl, ale stále se mu nedaří prorazit. Potom potká lásku svého života, se kterou by dokázal prožít pěkný život... škoda jen, že se jeho čas nachýlil ke konci...

zdroj

Přiznám se, že původně jsem Sochaře vůbec číst nechtěla, ale nakonec jsem se nechala zlákat krátkou čekací dobou v knihovně. A světe div se, vůbec toho nelituji a za jedno odpoledne jsem měla celou knihu přelouskanou. 

zdroj

Hned ze začátku se musím přiznat, že grafický román jsem už neměla v ruce víc jak deset let, proto jsem k němu přistupovala poněkud skepticky a hlavně s tím, že to nebude nic pro mě. I ze začátku tomu vše nasvědčovalo, protože jsem si úplně odvykla na tuto formu čtení. Dobře, přiznávám bez mučení, ze začátku jsem se moc nezdržovala obrázky a v podstatě četla jenom text, ale postupem času se tento můj přístup začal měnit a já se velmi rychle začetla a zjistila, že všechny ilustrace jsou hodně povedené.
Po několika stránkách jsem se dostala knize na tu správnou strunu a plně se ponořila do příběhu, který vás určitě, stejně jako mě, dostane do kolen (hlavně závěr), protože po celou dobu čtení se budete nést na vlně emocí.

zdroj

Pravda, začátek je dost depresivní, až si z toho taky budete chtít dát nějakého toho panáčka a spolu s hlavním hrdinou se opít do bezvědomí. A vlastně v podobném duchu se nese celý příběh, autor vám nedá skoro žádnou chvilku na oddychnutí a chrlí na vás jeden silný okamžik za druhým a to vše graduje v závěru, který vám naprosto vyrazí dech, a když ho konečně popadnete, tak s třísknutím knihu zavřete, protože to jako má být konec, jo?
Ano, hádáte správně, píšu recenzi hned po dočtení knihy, kdy jsem ještě stále plná dojmů a emocí (protože později bych se k tomu pravděpodobně nedokopala - znám se).
Právě si uvědomuji, že jsem vás možná trošku vyděsila tím, že se celá kniha nese v depresivním duchu, což není tak úplně pravda, protože sem tam se objeví nějaký ten vtípek nebo trapnější situace, která odlehčí atmosféru.
A i když příběh není nikterak originální, je upřímný a dokáže čtenáře upoutat. Možná budete kroutit hlavou nad hromadou klišé, ale zároveň budete podvědomě doufat v nějaký ten zázrak, který by hlavnímu hrdinovi pomohl ke štěstí.

zdroj

Jak už jste asi z recenze pochopili, celkově jsem byla s knihou dost spokojená, za což zase asi může ten závěr, díky kterému pravděpodobně knihu trochu nadhodnocuji, ale z mého pohledu si to vážně zaslouží, protože se mnou už dlouho žádný závěr příběhu takhle nepohnul.
Ale přeci jenom se na celém grafickém románu našla chybka, která mě vytáčela k šílenství, a to, že tam bylo málo časových informací. Co si pamatuji z mládí, tak vždy v komiksech bylo např.: "o hodinu později" a tady se jenom občas odpočítávaly dny, což mě často mátlo, protože v některých místech autor skákal v ději a já se zmateně vracela ve stránkách, zda jsem náhodou nějakou nepřeskočila.

Pokud máte chuť na nějaké nenáročné čtení, které vás chytí za srdce a třeba chcete zabrousit do vod grafických románů, tak Sochař by mohl být ta správná volba. Je sice plný různých klišé, ale přesto je to dobré čtení. 

HODNOCENÍ

Kniha: 4,5/5

Obálka: 5/5