RC recenze: Volání z hlubin

Autor: Tanya Stewner

Počet stran: 288

Série: Alea, dívka moře

Díl v sérii: první

Nakladatelství: Fragment

Rok vydání ČR: 2016

Alea se ocitla v mocném sevření ledové vody a zachvátila ji smrtelná úzkost. Začala zoufale kopat nohama a mávat rukama. Její rozum jí říkal, že zřejmě brzy zemře. Ale její srdce jakoby odporovalo. Tlouklo hlasitě a rychle, divoce rychle, ale nebylo to ze strachu. Najednou měla nepřemožitelný pocit, že její srdce tlouklo tak rychle z radosti. 


Mladičká Alea se celý život chrání před studenou vodou. Obloukem se musí vyhýbat kalužím a deštník patří mezi její základní výbavu. Její nemoc ji pronásleduje na každém kroku, co se ale stane ve chvíli, kdy se její celý život obrátí naruby? 

Alea je už od mala přesvědčená, že trpí velmi vzácnou nemocí, kdy by jí mohl sebemenší kontakt s ledovou vodou způsobit i smrt. Když ale Aleina nevlastní matka vážně onemocní, Alea se rozhodne pro riskantní krok vyrazit na cestu lodí, s cílem zjistit něco o své biologické matce. Co se ale stane ve chvíli, kdy udeří bouřka a hlavní hrdinka přepadne přes palubu?

zdroje

Na Aleu jsem byla nesmírně zvědavá a nemohla se dočkat, až se do knihy pustím. Pak mi konečně přišla domů a já se dlouhou dobu rozplývala nad zpracováním obálky. A když jsem se pak pustila do čtení, jaká se mi kniha zdála?

Příběh Volání z hlubin uvítají především mladší čtenáři, ti starší již můžou být poněkud v rozpacích, stejně jako já. Hned na první pohled mě praštilo do očí velmi časté opakování slov, které mě ve čtení opravdu rušilo. Kdyby se to dělo jenom občas, určitě by to tolik nevadilo, jako když se v jednom kratičkém odstavci objeví slovo voda minimálně pětkrát. Někomu to třeba nevadí, ale já z toho začínala mírně pěnit. Tím spíš, když se to opakování postupem času nezmírňovalo.

zdroj

Jak už jsem psala výše, příběh je určen spíše pro mladší čtenáře, což dosvědčuje i samotné zpracování. Děj není nijak zamotaný, je jednoduchý a přímočarý. Postavy jsou situovány spíše do dětského věku, aby se s nimi čtenáři mohli lépe ztotožnit. To ale bohužel občas vede k tomu, že se postavy nechovají na svůj věk.
Starší čtenáři také mohou mít problémy s několika nelogickými věcmi, které se v příběhu nacházejí, jako například, který dospělý by vědomě pustil dítě (na kterém mu podle všeho záleží), aby se s klidným srdcem vydal na cestu po moři, když ho může jediná kapka vody zabít?
Ale zpět k ději. V podstatě něčeho pořádnějšího, co se týká hlavní příběhové linky se dozvíte až v závěru, kdy kniha konečně trochu nabere obrátky a naláká na další díl.
Co se mi ale na příběhu opravdu líbilo, byl samotný nápad mořských lidí a jejich zpracování. Autorka povedeně vykreslila podmořský svět a poukázala i na problémy se životním prostředím, za což má ode mě velké plus.  

Já mám dětské příběhy docela dost ráda, ale Volání z hlubin mi tak úplně nesedlo. Doporučila bych ho spíše mladším čtenářům nebo těm, komu nevadí občasná nelogičnost a časté opakování slov.

Za poskytnutí recenzního výtisku mockrát děkuji nakladatelství Fragment, kde také můžete knihu zakoupit.

HODNOCENÍ

Kniha: 3/5

Obálka: 4/5