Autor: Maxime Chattam
Počet stran: 448
Série: Ludivine Vanker
Díl v sérii: první
Nakladatelství: Metafora
Rok vydání ČR: 2021
"Nekřič," řekl bezbarvým hlasem. "Neber mi to potěšení překvapit tvou dceru."
V jeho hlase nezaznělo sebemenší zachvění ani vzrušení. Byl úplně prázdný.
Émilie chtěla vstát. Chtěla křičet. Ještě ho může zadržet. Dát Isabelle šanci k útěku.
Natáhla paži, ale nestalo se nic. Svaly ji už neposlouchaly.
Muž si dřepl, aby na ni lépe viděl.
Zvolna jí před očima zamával zvláštní pistolí.
"Teď seš loutka. Uděláš, co budu chtít. Všecko, co budu chtít."
Sadisticky znásilněné a zavražděné dívky, vyvražděná rodina a náhodní cestující shozeni pod vlak. Francií otřásá série brutálních vražd, které vždy doprovází tajemná značka *e. Co značka znamená? Kdo vraždí? A podaří se vraha v jeho řádění zastavit?
Ve Francii se začíná brutálně vraždit. Všechny vraždy jsou označené tajemným znakem *e, takže policie se kloní k sériovému vrahovi. Jenže v tu samou chvíli se na různých místech začínají objevovat podobně brutální vraždy se stejnou značkou. Pachatelů tedy musí být víc. Policejní tým se tak přesouvá z místa na místo a snaží se řádění pachatelů zarazit. Podaří se jim přijít vraždám na kloub a zastavit ty, co je páchají?
Na Spolčení ničemů jsem se hodně těšila, protože mám ráda, když si autor nebere servítky při popisování hrátek vrahů. A jak u mě kniha dopadla?
Autor čtenáře sice na začátku knihy hodí do vody bez nějakého většího vysvětlování, ale věřte mi, když řeknu, že se zorientujete velmi rychle.
Spolčení ničemů je totiž velmi čtivým a propracovaným příběhem, který vás strhne už od první stránky.
Samotný příběh ubíhá šíleným tempem, a to i díky krátkým kapitolám a autorově stylu vyprávění.
Pro slabší povahy ale pravděpodobně kniha nebude, jelikož většinu stránek tvoří popisy brutálních vražd, zvrácených úvah a nejrůznějších násilností. A věřte mi, když říkám, že autor se vůbec neostýchá zajít v popisech do detailů.
Mezi všechno to násilí ale M. Chattam dokázal zastrčit i úvahy nutící k zamyšlení - například, jak by vypadal svět, ve kterém by bylo násilí na denním pořádku?
Kromě vyšetřování velké hromady vražd, protože v jednu chvíli řádí několik vrahů po celé Evropě, se můžete těšit i na akční scény, kdy se kulkami nešetří, nečekané zvraty, které vám vyrazí dech i lehký náznak romantické dějové linky.
Ačkoliv je kniha vyprávěná převážně z pohledů dvou vyšetřovatelů - Alexise a Ludivine, velmi mě potěšilo, že nás autor nechal nahlédnout i do zvrácené mysli vraha.
Jediné, co mi na knize vadilo, byly občasné, příliš květnaté popisy které mi k vyšetřovatelům prostě neseděly a nevěřila jsem, že by se tak vyjadřovali.
Co se hlavních postav týče, tak hlavní dvojice mi přišla dost podobná. Alexis žil hlavně prací a kromě toho, že je osamělý, toho o něm moc nevíme. Když pomyslnou štafetu převzala Ludivine, tak v podstatě navázala tam, kde Alexis přestal a sama se stala posedlou prací. Navzdory tomu mi obě postavy přišly poměrně sympatické a já si je oblíbila.
Pokud máte rádi drsnější popisy násilností, které provázejí vyšetřovací dějovou linkou, tak Spolčení ničemů je kniha, kterou si musíte přečíst. Sympatické hlavní postavy, hromada zvratů a násilí - prostě jedna velká jízda, která vás prostě uchvátí.
Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Grada.
Vydalo nakladatelství Metafora.
Knihu můžete zakoupit v jejich e-shopu.
Pomohla druhu knih se vyhýbám, na mě jsou až moc drsné. :)
OdpovědětVymazat