Autor: Tadej Golob
Počet stran: 391
Série: ---
Díl v sérii: ---
Nakladatelství: Jota
Možná nebylo nic, nic, co by přehlédl, protože nic takového nebylo. Přál si, aby bylo, ale ve skutečnosti... Zmačkal papírek a hodil ho směrem k televizi, na němž na černé obrazovce mrkalo logo s nápisem Sony. Vypnul DVD a potom i televizi a na chvíli zůstal sedět na gauči, jako by se nemohl rozhodnout, jestli má vstát nebo se opřít a pokusit se najít tu rovnovážnou polohu. Uběhly čtyři dny od chvíle, kdy našli tělo, jedenáct, co někdo té dívce uřízl hlavu a oni nevědí ani, jak se jmenuje.
Silvestrovská noc pro kriminálního inspektora Tarase Birsu nebude ve znamení bujarých oslav, ale dáreček si pro něho přeci jen přichystá. A to v podobě nahého ženského těla bez hlavy, vyloveného z řeky. Podaří se inspektorovi vyřešit případ dřív, než přijde k úhoně někdo další?
Jak najít vraha, když nevíte, kdo je oběť? Tento nelehký úkol právě čeká na kriminálního inspektora Tarase Birsu, který se cestou z lyžování náhodou dostane na místo nálezu těla. Určení totožnosti mrtvé ženy však není nijak jednoduché, protože tělo nemá hlavu.
Taras a jeho tým s novou kolegyní se pouští do zapeklitého případu. A aby toho nebylo málo, Tarasova manželka si všimne, že se s ním něco děje. Ale co? A podaří se Tarasovi vypátrat, zda jde o obyčejnou vraždu či o politické spiknutí, které sahá až na vyšší místa? A co je nejdůležitější, podaří se vraha chytit dřív, než zabije někoho dalšího?
Tahle kniha mě nalákala hlavně svojí obálkou a popiskem na ní. A co na knihu říkám po jejím přečtení?
Pokud ale máte rádi obsáhlejší popisy, seznámení se s osobním životem vyšetřovatelů a nevadí vám ani sem tam nějaká ta morbidnější scéna, tak Jezero by mohla být ta správná kniha pro vás.
Autor příběh vypráví převážně očima kriminálního inspektora Tarase Birsy, který kromě vyšetřování i dost přemítá nad vlastním životem. Přiznávám, že mi Taras moc do oka nepadl. Ačkoliv šlo o netradičního hlavního hrdinu z hlediska toho, že neměl rozvrácený život a ani neholdoval alkoholu, tak mu místo toho autor dopřál jakousi krizi středního věku, která mi do příběhu moc nezapadala.
Co se týče postav samotných, je jich tam opravdu hodně a já měla celou knihu problém s tím, abych si zapamatovala, kdo je kdo.
Orientaci také trochu ztěžoval fakt, že autor ve svém vyprávění poměrně skáče. Pokud nějaká postava vysvětluje, co se například dozvěděla při výslechu, autor přesune pohled vyprávění do minulosti, přesně do okamžiku, kdy výslech probíhal a vypráví to očima postavy, která výslech vedla. Vše je v textu oddělené pouze hvězdičkami a odřádkováním.
Jak už jsem řekla, tempo příběhu je hodně pomalé a to zejména kvůli podrobným popisům ať už okolní přírody, života u Bohinjského jezera nebo situací, v nichž se ocitnou hlavní postavy. Samotné vyšetřování se odehrává šnečím tempem, takže se připravte na spoustu odboček a slepých uliček, které vás zavedou i na farmaceutický píseček, kde se dozvíte i něco málo z vědy.
Pokud hledáte krimi psané netradičním stylem a v poklidném tempu, nevyhledáváte akční přestřelky s naháněním vraha a máte už dost stereotypních hlavních hrdinů, kteří mají rozvrácený život, tak Jezero by pro vás mohlo být příjemným překvapením. Za mě to byl takový průměr, který nenadchne, ani neurazí.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za každý váš komentář děkujeme :)