Autor: Lauren Oliver
Počet stran: 304
Série: Delirium
Díl v sérii: druhý
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání ČR: 2013
Vybaví se mi ten strašlivý, křečovitý otřes - kamení a hlína vybuchující dovnitř místnosti - křik a dým. Tolik hluku, tolik ohně. Snažím se ze svých vzpomínek vydolovat nějakou, ve které by byli Veverčák a Babi, jak běží pryč, do lesů, ale vybavují se mi jen mlhavé útržky, siluety křičících lidí, povely a kouř.
Leně se sice podařilo utéct do Divočiny, ale musela opustit Alexe, který byl postřelen, o němž se teď domnívá, že je mrtvý.
Naštěstí Lena narazí na skupinu Nežádoucích, ke kterým se přidá. S jejich pomocí opět pronikne do světa "za plotem", kde se zúčastní velké demonstrace, do které se ale připletou rebelové, kteří mají v úmyslu jen zabíjet.
 |
| zdroj |
Do téhle knihy jsem se pustila v rámci CooBoo read-a-thonu. Ale těšila jsem se na ní už od doby, co jsem si přečetla první díl série, který měl neuvěřitelně otevřený konec.
Naštěstí příběh začínal přesně tam, kde Delirium končilo, takže jsme nebyli ochuzeni o žádné události. Rozdíl oproti prvnímu dílu ale nastal hned na začátku, kdy na nás vyskočily kapitoly s názvem "teď" a "tehdy". Díky nim budete mít chuť určité části přeskakovat, protože většina z nich končila zrovna ve chvíli, kdy se dělo něco napínavého.
Ale když to vezmu z druhé strany, tak jsem se nedokázala rozhodnout, které části se mi líbily víc. Přeci jenom, poznávání nového života se skupinou Nežádoucích bylo rozhodně zajímavé, ale infiltrování města také nebylo k zahození.
Co mi trošku vadilo, byla velká hromada nových lidí, kdy jsem si ze začátku nemohla zapamatovat jejich jména, a byla stejně zmatená jako Lena. Na druhou stranu mi ale vadila i absence "starých" postav. Například na Hanu jsme nenarazili vůbec, což by mi zase tolik nevadilo, trnem v patě pro mě bylo to, že jsem nevěděla, jak je to s Alexem. Sice jsme za něho dostali náhradu v podobě Juliana, ale řekněme si upřímně, ten se Alexovi vůbec nevyrovná.
Když bych to měla shrnout, tak se mi celkově víc líbilo Delirium, tam se autorka opravdu předvedla a tu knihu jsem si nemohla vynachválit. Tady bylo pár hluchých míst, při kterých jsem se vyloženě nudila.
Stojím si za tím, že Delirium je skvělá série (a to jsem ještě nečetla poslední díl). Sice byla dvojka trošku slabší, než jednička, ale přesto stojí za přečtení. Ale ten konec! Ještěže mám doma další díl, jinak nevím, co bych dělala. Rozhodně lituji ty, kteří knihu četli v době jejího vydání,
Naštěstí příběh začínal přesně tam, kde Delirium končilo, takže jsme nebyli ochuzeni o žádné události. Rozdíl oproti prvnímu dílu ale nastal hned na začátku, kdy na nás vyskočily kapitoly s názvem "teď" a "tehdy". Díky nim budete mít chuť určité části přeskakovat, protože většina z nich končila zrovna ve chvíli, kdy se dělo něco napínavého.
 |
| zdroj |
Co mi trošku vadilo, byla velká hromada nových lidí, kdy jsem si ze začátku nemohla zapamatovat jejich jména, a byla stejně zmatená jako Lena. Na druhou stranu mi ale vadila i absence "starých" postav. Například na Hanu jsme nenarazili vůbec, což by mi zase tolik nevadilo, trnem v patě pro mě bylo to, že jsem nevěděla, jak je to s Alexem. Sice jsme za něho dostali náhradu v podobě Juliana, ale řekněme si upřímně, ten se Alexovi vůbec nevyrovná.
Když bych to měla shrnout, tak se mi celkově víc líbilo Delirium, tam se autorka opravdu předvedla a tu knihu jsem si nemohla vynachválit. Tady bylo pár hluchých míst, při kterých jsem se vyloženě nudila.
Stojím si za tím, že Delirium je skvělá série (a to jsem ještě nečetla poslední díl). Sice byla dvojka trošku slabší, než jednička, ale přesto stojí za přečtení. Ale ten konec! Ještěže mám doma další díl, jinak nevím, co bych dělala. Rozhodně lituji ty, kteří knihu četli v době jejího vydání,
Vlastním jménem Laura Schechter. Narodila se v New Yorku. Maturovala na Univerity of Chicago v roce 2004. Její rodiče jsou oba profesoři literatury a už od mala ji a její sestru vedli k tanci, malování a čtení. V mládí si psala vlastní pokračování příběhů knih, které četla a měla ráda. V současnosti žije se svým snoubencem Michaelem.(zdroj: http://www.databazeknih.cz/autori/lauren-oliver-29011)
Moc pěkná recenze :) Pandemonium se mi líbilo méně než Delirium :) Nejspíš to bylo tím, že tam byl en Julian a občas se to trochu vleklo..Třetí díl jsem ještě nečetla, tak snad bude lepší :)
OdpovědětVymazatDěkuji :D Mně také, přesně, taky mám radši Alexe :D Já mám třetí díl doma, ale ještě jsem se k němu nedostala, tak snad brzy
VymazatSkvělá recenze. :) Já jsem se bohužel zatím nedostala ještě ani k Deliriu, ale je na mém dlouhékm seznamu.
OdpovědětVymazatDěkuji :D Tak to rychle naprav, Delirium je bezvadná kniha :D
VymazatKrásná recenze, ani kniha nebyla špatná, ale přišlo mi, že o proti prvnímu dílu trochu ztrácela spád a původní originální myšlenku..
OdpovědětVymazatDěkuji :D nebyla špatná, ale Delirium bylo lepší :D
VymazatSuper recenze :) Pro mě bylo Pandemonium z celé série nejslabší, vadila mi nepřítomnost Alexe a Hany, a Julian mě nijak nevzal, takže mě jako náhrada ani trochu neuchlácholil. Ale třetí díl se mi zase líbil víc :)
OdpovědětVymazatDěkuji :D přesně moje řeč :D Na trojku jsem hodně zvědavá, tak snad se k ní brzo dostanu :D
Vymazat