Počet stran: 336
Série: Dustlands
Díl v sérii: třetí
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání ČR: 2015
"A na oplátku?" ptám se.
"Chci tebe."
"Jako vězně."
"Ne. Jako ženu."
V zemi Padlých, kde lidé nežijí, ale přežívají, tam malý odboj vedený mladou dívkou Sabou, bojuje proti útlaku mocného nepřítele, který chce přetvořit obyvatelnou půdu k obrazu svému. Podaří se odboji této budoucnosti zabránit?
DeMalo se rozhodl vybudovat Nový Eden. Místo, ve kterém mohou žít pouze mladí a zdraví, kteří mu budou věrně sloužit. A právě tomu chce Saba zabránit, ale sama se potýká s mnoha problémy. Neví, jak se má správná vůdkyně chovat, je ovládána svými city a její srdce je nerozhodné. Když jí DeMalo nabídne volnost pro její přátel výměnou za to, že se stane jeho ženou. A tak před Sabou vyvstane další dilema. Jak se rozhodne? To se dočtete v knize.
zdroj |
Tuhle sérii jsem si oblíbila po přečtení prvního dílu, který byl naprosto skvělý. Proto jsem také byla zvědavá, jak celá trilogie dopadne. No a jak se mi to líbilo?
Abych pravdu řekla, tak závěrečný díl pro mě byl zklamáním. Čekala jsem, že bude stejné kvality jako jednička, ale nakonec mi přišel z celé série nejhorší.
Autorka se zaměřila převážně na hlavní hrdinku a rozpitvávala hlavně její srdce, tudíž byl téměř celý příběh postavený na tom, zda si Saba nakonec vybere Jacka či DeMala. Což byla neskutečná škoda, protože díky tomu Moira Young nevyužila potenciálu, který její svět nabízel. Mohla se například pustit do odkrývání tajemství Padlých, kteří nás doprovázeli po všechny díly série. Nebo se mohla mnohem víc podívat na zoubek Nového Edenu a odboji samotnému... Bohužel, tohle všechno bylo zastíněno milostným trojúhelníkem.
Sice se autorka v příběhu pokoušela o nějaké tajemství, které představovalo zradu, ale pokud čtenář trošičku přemýšlí, tak zjistí až příliš brzy, kdo za tím vším stojí. Alespoň u mě tomu tak bylo. Vlastně, celkově byla celá kniha poněkud předvídatelná, ale na druhou stranu se najde jedna či dvě věci, které vás upřímně překvapí.
Poslední věcí, která mi dost vadila, byla absence vtipu, kterým byl význačný hlavně první díl. Z velké části to způsobila hlavně změna chování Jacka. Už to nebyla ta stará dobrá postava, kterou si každý zamiloval a čekal, co zase Jack vyvede, teď se z něho stal vážný vůdce, který za celý příběh neutrousil snad ani jednu zapamatovatelnou hlášku.
Ale abych nebyla jenom negativní, musím pochválit autorku za to, že se nebála zabíjet postavy. Jasně, měla jsem trošku chuť začít řvát, když mi zabila oblíbence, ale to prostě k tomu patří a já jsem nakonec ráda, že tímto přidala příběhu šťávu.
Také si neodpustím komentář ke konci, přeci jenom to byl závěr série... Je fajn, že se příběh uzavřel a autorka nás nenechala tápat, ale přeci jenom to byl klasický konec, který každý čekal. Nebylo to nic epického, co by člověka donutilo, aby na ten konec ještě několik dní vzpomínal. Což je skutečně škoda, když si vzpomenu, jak skvěle měla série našlápnuto prvním dílem...
Nakonec se z Planoucí hvězdy vyklubal takový průměrný příběh, který mohl být víc rozepsaný a méně uspěchaný. Autorka měla rozhodně ubrat z milostného trojúhelníku a přidat trochu vtipu a kniha by hned vypadala líp.
Ale i přes všechny nedostatky, které příběh obsahuje, si stejně stojím za tím, že nelituji času ztraceného čtením a doporučuji minimálně první díl.
Abych pravdu řekla, tak závěrečný díl pro mě byl zklamáním. Čekala jsem, že bude stejné kvality jako jednička, ale nakonec mi přišel z celé série nejhorší.
zdroj |
zdroj |
Poslední věcí, která mi dost vadila, byla absence vtipu, kterým byl význačný hlavně první díl. Z velké části to způsobila hlavně změna chování Jacka. Už to nebyla ta stará dobrá postava, kterou si každý zamiloval a čekal, co zase Jack vyvede, teď se z něho stal vážný vůdce, který za celý příběh neutrousil snad ani jednu zapamatovatelnou hlášku.
Ale abych nebyla jenom negativní, musím pochválit autorku za to, že se nebála zabíjet postavy. Jasně, měla jsem trošku chuť začít řvát, když mi zabila oblíbence, ale to prostě k tomu patří a já jsem nakonec ráda, že tímto přidala příběhu šťávu.
Také si neodpustím komentář ke konci, přeci jenom to byl závěr série... Je fajn, že se příběh uzavřel a autorka nás nenechala tápat, ale přeci jenom to byl klasický konec, který každý čekal. Nebylo to nic epického, co by člověka donutilo, aby na ten konec ještě několik dní vzpomínal. Což je skutečně škoda, když si vzpomenu, jak skvěle měla série našlápnuto prvním dílem...
Nakonec se z Planoucí hvězdy vyklubal takový průměrný příběh, který mohl být víc rozepsaný a méně uspěchaný. Autorka měla rozhodně ubrat z milostného trojúhelníku a přidat trochu vtipu a kniha by hned vypadala líp.
Ale i přes všechny nedostatky, které příběh obsahuje, si stejně stojím za tím, že nelituji času ztraceného čtením a doporučuji minimálně první díl.
Moira Young byla herečkou, tanečnicií a operní pěvkyní, ale její velkou láskou jsou knihy a psaní. Přesto, že je kanadské národnosti, tak nyní žije s manželem ve Velké Británii. Jejím prvním románem je Krvavá cesta.
(zdroj: http://www.databazeknih.cz/autori/moira-young-35778)
(zdroj: http://www.databazeknih.cz/autori/moira-young-35778)
Pro mě největším zklamáním byl naopak 2. díl. Po Krvavé cestě jsem měla příliš velká očekávání. Poslední díl nevidím zas tak zle. Jsem asi blbá, když jsem tu zradu neodhalila... Co se týče Jacka, tak s tím naprosto souhlasím. Ve dvojce ho sice bylo málo, ale tolik ze svého umu neztratil. Na druhou stranu je hezké vidět, že člověk za určitých situacích mění své chování. Shrnuto: První díl byl pro mě nejlepší, i když z dějové stránky průměrný.
OdpovědětVymazatNo, abych pravdu řekla, tak dvojka mě zklamala, ale trojka mi přišla ještě horší :D. Mně to právě přišlo docela očividný, ale je pravda, že se mi to většinou děje u všech knížek, že poznám brzo kdo za vším stojí :D Jen u málo případů mě autor dokáže zmást.
VymazatPravda, ale že se změnil tolik... prostě mi to k němu nesedlo a postrádala jsem ten jeho vtip.
Jinak souhlasím s tím, že jednička byla nejlepší :D