Oblíbená čtecí místa #2

Tak i já jsem se konečně dostala k tomu, že vám prozradím svá oblíbená čtecí místa. A protože mi psaní moc nejde, rozhodla jsem se, napsat všechna místa do jednoho článku. Snad se vám bude článek líbit :).

Mým úkolem je, seznámit vás s mými oblíbenými místy, kde ráda čtu, zkusit je popsat a říct, co mám na nich ráda. Tak jdeme na to.




Všechna místa, kde čtu mám moc ráda a je těžké říct, které mám raději a které méně. Nebudu tedy dělat žebříček, jednoduše je napíšu tak, jak mi přijdou na mysl.

Postel

V posteli čtu jednoznačně nejčastěji. Ať už jsem doma, na chatě nebo na dovolené, většinou si knížku vezmu zrovna sem. Proč taky ne? Je to pohodlné, teplé a měkké místečko, kde se dá parádně uvelebit.

Zahrada

Další místo, kde ráda čtu je naše zahrada. Je tu pohoda a klid, tedy když zrovna neštěká náš pes, ale i tak to mám na zahradě moc ráda. Na zahradě vím, že mě při čtení nebudou rušit otravné telefonáty, protože když si člověk chce opravdu odpočinout a nerušeně se začíst, telefon nepřipadá v úvahu. Mám tu také moc ráda, když sedím v křesle a vedle mě sedí naše chlupaté zlatíčko a já ji můžu při čtení drbat za ušima. Někoho by to třeba rušilo, ale pro mě je to strašně uklidňující záležitost.

Chata

Chatu máme na moc klidném a nádherném místě, takže když jsem tady, čtu kdekoli. V posteli, na balkoně pod pergolou, na střeše nebo na zahradě. Je to úplně jedno. Možná vám připadá zvláštní číst zrovna na střeše, ale nad hlavním vchodem do chaty máme téměř rovnou stříšku, kam svítí sluníčko a je tam krásně i proto, že si mě tam většinou nikdo nevšimne. Chodí kolem hodně turistů, takže je to opravdu fajn, mít místo, kde si vás žádný z nich nevšimne, na zahradě už to tak jednoduché není. Na většině těchto míst si ale můžu číst jen když je hezky. Proto ráda čtu na balkoně, kde máme přístřešek. Tady totiž můžu číst, i když prší. Zvuk deště prostě miluju a je to ještě lepší, když mám v ruce dobrou knihu. Jediným záporem čtení za deště je, že mě to uklidňuje tak moc, že se mi občas chce spíš spát než číst.

Příroda

Moc ráda si vezmu knížku s sebou na procházku a sednu si na nějakou louku, kam nikdo moc nechodí, a protože lidé jsou většinou zvyklí chodit po cestách, není to nikdy velký problém. Jedna taková je zrovna nedaleko zámku v našem městě a je tam opravdu nádherně. Ticho a klid. Víc k radosti nepotřebuju. Dejte mi knížku, tiché místo na sluníčku a celý den o mě nebudete vědět.

Ještě jednou se vrátím k té chatě. Z chaty máme blízko do skal, konkrétně asi tak 2 minuty. Na chatě a jejím okolí jsem strávila velkou část svého dětství, takže to tu znám jako své boty. Vím o překrásných vyhlídkách kam nechodí nikdo kromě horolezců a těch pár vyvolených, kteří o tomto ráji vědí. A to je jedno z mých nejoblíbenějších míst vůbec. Mám na mysli konkrétní vyhlídku, které se říká "Krásná" a to naprosto vystihuje celé toto místo. Bohužel se sem už moc často nedostanu, tak si vážím každé příležitosti k návštěvě tohoto místa. Je tu překrásný výhled na Krkonoše a na Adršpašsko-teplické skalní město a čerstvý vzduch. Nejvíc na tomto místě ale miluju tu vůni. Vůni jehličí a spadaného listí. No prostě romantika.

A abyste si dokázali představit tu nádheru, tady je výhled z "Krásné vyhlídky".

To je z mých oblíbených míst vše. Jaká jsou ta vaše?