Recenze: Kameny osudu

Autor: Flavia Bujor

Počet stran: 270

Série: -

Díl v sérii: -

Nakladatelství: Albatros

"Smrt je sklíčená a prohlašuje, že ji nikdo nemá rád, což je ostatně pravda. Ale ona chce, aby jí všichni přiznali její skutečnou cenu. Dokonce se říká, že se chce zabít. To ovšem není možné, což ji skličuje ještě víc. Její poradci jsou zoufalí."

O AUTORCE

Flavia Bujorová se narodila 8. srpna 1988 v Bukurešti. Když jí byly dva roky, emigrovala spolu se svými rodiči do Francie, kde její otec pracuje jako sochař a její matka jako psychoanalytička.

Ve svých čtrnácti letech vydala svou prní knihu - Kameny osudu, ze které se rázem stal bestseller a překládá se do mnoha jazyků. Jen ve Francii se prodalo nejméně 20.000 a v Německu dokonce 30.000 výtisků. Není to však její první literární pokus. Už v šesti letech totiž psala první básně a od deseti let se pokouší o psaní novel.
(Zdroj: http://www.databazeknih.cz/zivotopis/flavia-bujor-1686)

DĚJ

Pohádkový příběh vypráví o třech čtrnáctiletých dívkách Safíře, Jantaře a Nefritě, které jsou spojeny nejen se svými magickými kameny, ale také svými osudy. Dívky byly donuceny opustit své domovy a vydat se na cestu plnou nebezpečí ale i dobrodružství. Na cestu, na jejímž konci se mělo rozhodnout o osudu Říše pohádek. Dokážou Safíra, Jantara a Nefrita splnit svůj nelehký úkol?

MŮJ NÁZOR

Knížku jsem dostala do ruky od kamarádky, která knihu četla před několika lety a líbila se jí, tak jsem se rozhodla, že si ji také přečtu. Když mi ale řekla, že knihu napsala čtrnáctiletá dívka, nevěděla jsem, co od knihy čekat. No upřímně jsem si nemyslela, že mě kniha moc zaujme, ale velice mě překvapila.

Začátek byl sice trochu pomalejší, než bych chtěla, ale když jsem se přes něj dostala, čtení šlo už samo. Příběh je moc dobře promyšlený a postavy vypracované do detailů. Když jsem se dostala k části s Říší pohádek, čekala jsem klasické výjevy jako kouzelníci, elfové, skřítci atd., ale Flavia mi ukázala, že to pohádková říše nemusí nutně být to zažité klišé, za což jsem moc vděčná. Velice se mi také líbil nápad s přejmenováním netopýrů na "Netvopýry" a to jak je pozměnila a zakomponovala do příběhu.

Flavia je fanynkou autorů jako Michael Ende, J. R. R. Tolkien a J. K. Rowling. Nekonečný příběh jsem nečetla, ale stopy Tolkiena a Rowling jsem v knize občas zaznamenala. Ne tak, že by okopírovala co napsali, ale stylem jakým psala.

Celkově můžu říct, že i když to byla pohádka, opravdu se mi líbila. Doporučuji ji nejen milovníkům lehkého fantasy, ale i těm, kdo si rádi odpočnou od detektivek a sci-fi.

Jedinou věc, kterou nepochválím, je práce překladatele. V knize sice nebyly překlepy, ale za to jsem narazila na tochu větší problém. Jak je možné, že se v celé knize dívky jmenují podle kamenů Safír, Jantar (sice není kámen, ale to není nic hrozného) a Nefrit, když v anotaci jsou napsané Opál, Jantar a Nefrit? Teď nějak nevím, co si vybrat. Anotaci jsem sice četla po přečtení knihy, ale dost mě to zaskočilo. Jak je možné, že někdo překládá knihu a používá nějaké jméno po celou dobu překladu a v anotaci pak použije úplně jiné? Pardon, ale Safír a Opál je opravdu velký rozdíl (To vím i já, která mineralogii ve škole úplně nenáviděla). Nebo naopak, když napíšu anotaci s jedním jménem, jak můžu v knize použít jiné? Nehledě na to, že na obálce je určitě Opál a ne Safír.

Možná to některým z vás nebude připadat jako nic hrozného, ale myslím, že pro nás puntičkáře je to poměrně velká chyba. Omlouvám se těm, kterým se můj názor nelíbí a taky děkuji všem, kteří přečetli můj rozčilený poslední odstavec až do konce.

HODNOCENÍ

Kniha: ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Obálka: ♥ ♥ ♥ ♥ ♥