Autor: Alexandra Christo
Počet stran: 328
Série: ---
Díl v sérii: ---
Nakladatelství: Ocelot
Rok vydání ČR: 2023
Srdce strašlivě exploduje a rozletí se na kousíčky masa a kapky krve. Jeho částečky se vznášejí ve vodě jako smítka prachu. Některé se rozpustí. Jiné se snesou jako ptačí pera k mořskému dnu. Zabodá mě v hrudníku, bolest se rozvíří a já cítím, jak mě opouští magie, kterou mi srdce propůjčovalo. Škube to se mnou tak silně, až se jedna z mých ploutví zachytí o lasturu a natrhne se. Tryská ze mě krev stejně jako z princova srdce.
Smrtonosná stvoření, která nesnášejí emoce. To jsou sirény, které brázdí mořské dno. A jeden lidský princ, který je odhodlaný jim jejich řádění zarazit...
Na jedné straně princezna Lira - siréna, která se snaží matce dokázat, že ji jednoho dne může nahradit. Jenže ví, že královnu není tak lehké potěšit.
Na straně druhé princ Elian - člověk, odhodlaný zabít všechny sirény a pomstít tak lidi, kterým sirény vyrvaly srdce. Jenže si zároveň uvědomuje své povinnosti na pevnině.
A jak to dopadne, když se těmto dvěma zkříží cesty?
Na Píseň sirény jsem byla hodně zvědavá, protože jsem zatím na moc knížek s podobným tématem nenarazila a samozřejmě ta obálka! Tomu prostě nešlo odolat. A co na knihu po přečtení říkám?
Píseň sirény je částečným retellingem Malé mořské víly, který naláká na první pohled už svojí obálkou. Musím říct, že samotný příběh byl ze začátku hodně povedený. Sirény byly vykreslené jako drsná a nelítostná stvoření a kniha měla hezky temnou atmosféru, až jsem si říkala, zda je označení žánru pro děti a mládež na databázi knih správné. Jako nebyla to úplná řezničina, ale našel se zde i násilnější popis scény.
Bohužel ale tahle temná atmosféra nevydržela moc dlouho a příběh spadl spíše do budování romantické linky, která samotný děj dost zpomalila. Také musím říct, že mi nepřipadalo, že by mezi hlavními hrdiny fungovala nějaká chemie a samotný vývoj vztahu také nebyl moc propracovaný. Možná to bylo i tím, že Lira mi v lidské podobě vůbec nesedla. Neustále o ní autorka píše jako o nelítostné a drsné postavě, které se má každý bát, ale v samotném ději to nebylo nijak dokázané. Nemluvě o tom, že v této části příběhu autorka dost ohýbala pravidla světa, jak se jí to zrovna hodilo. V jednu chvíli je totiž Lira slabým člověkem, kterého vychýlí i postrčení, ale hned vzápětí vezme poprvé do rukou meč a je schopná se s ním bránit a šermovat dlouhé hodiny, aniž by ji bolely ruce.
Něco podobného byl i princ Elian a jeho posádka. Neustále nám bylo připomínáno, že jsou to hrůzu nahánějící piráti, ale jako čtenáři mi chyběly nějaké činy, které by to dokázaly.
Knihu ale netvoří pouze povedený začátek a romantika, dočkáte se i nějaké té akce, která je postupně dávkovaná v celém příběhu a dokonce se můžete těšit i na jednu velkou bitvu.
A pokud jste fandové neustálého kamarádského pošťuchování, tak si Píseň sirény rozhodně užijete, protože v knize panuje většinu doby právě kamarádská atmosféra a posádka princovy lodi trousí neustále nějaké vtípky či poznámky.
Autorka také zvolila vyprávění z pohledu jak Liry, tak prince Eliana, takže vám z příběhu neuteče vůbec nic. Jen bych tedy ocenila, kdyby byla kapitola nadepsaná i jménem osoby, jejíž pohled sledujeme, protože jinak jsem se občas trošku ztrácela.
Celkově jde za mě o takovou průměrnou fantasy, která ze začátku nasadila laťku vysoko, ale bohužel po několika kapitolách začínala ztrácet dech. Samotný závěr to opět trošku vylepšil, takže pokud netrváte na temnějším příběhu a drsných postavách po celou dobu příběhu, tak si myslím, že by se vám Píseň sirény mohla dost zamlouvat.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za každý váš komentář děkujeme :)