Recenze: Jonas

Autor: Eden Maguire

Počet stran: 256

Série: Krásní mrtví

Díl v sérii: první

Nakladatelství: Fragment

Na hácích vysely staré koňské ohlávky, jedny kožené kovbojské nohavice, hrábě a kartáče omotané pavučinou. 

A taky tam byla skupina lidí, kteří stáli v kruhu kolem nějakého kluka a cosi monotónně prozpěvovali. Když jsem ho spatřila, nevěřila jsem svým očím. Byl to Phoenix, do pasu svlečený a skutečný stejně jako já. 

Phoenix, který zemřel, když mu projel nůž mezi lopatkami. Ten nůž mu přeťal hlavní tepnu a on vykrvácel. 

Eden Maguire, žijící střídavě ve Velké Británii a Spojených státech nám prostřednictvím své prvotiny ukázala další pohled na to, co se může stát poté, co někdo zemře.

Mladá Darina je zdrcena smrtí svého přítele Phoenixe, jenž byl ubodán ve rvačce. A jelikož to byl už její čtvrtý spolužák, který v tomto roce zemřel, rozhodne se tomu přijít na kloub a vydá se na misi, kde chce najít odpovědi na otázky, které jí nenechávají spát.

A tak se stane, že nalezne zdánlivě opuštěnou stodolu, ve které se dějí divné věci. Nejen, že opět spatří svého přítele, který by měl být mrtvý, ale i ostatní spolužáky na jejichž pohřbu byla a všichni se zdají být v pořádku. Jenže vše není jak se zdá a Darina se ocitne za začátku svého dobrodružství, kdy se snaží "mrtvé" čtveřici pomoci.

A jako první na řadu přichází Jonas Jonson, který si po nehodě na motorce zlomil vaz.

"Zapomínáš, že se nemůže svobodně rozhodnout. Jako jeden z Krásných mrtvých musí poslouchat Huntera, jinak ho pošle zpátky. A Phoenix nebude moct dát do pořádku, co potřebuje. Ale pokud jako poslušnej chlapeček udělá, co mu říká Hunter, ztratí tě navždy."

Překvapilo mě, že nás autorka vůbec nešetří a rovnou bez jakéhokoliv úvodu nás hází do příběhu. Kvůli tomu jsem celou první kapitolu poněkud tápala. Střídala se tam současnost se vzpomínkami a mě to dokonale mátlo. Později, když už si na styl, jakým je tato kniha napsaná zvyknete, už to není tak rušivé.

I přes všechny negativní ohlasy, které jsem o knize četla a kterých jsem se dost obávala, jsem se do knihy začetla překvapivě snadno. I když některé scény mi přišly zbytečné a působily dojmem, aby kniha měla požadovaný počet stran, přesto mě bavila.

Co se postav týče, nezdály se mi dostatečně propracované. Všechny byly podobné a neviděla jsem v nich téměř žádné odlišnosti. To, že někdo byl víc otravnější, než druhý, se mi nezdálo dost. Ale stejně mi to nezabránilo najít si mezi nimi oblíbence, a to Brandona, jehož chování mi bylo tak trochu záhadou. A vůbec se mi nelíbilo, že za to, co všechno pro Darinu udělal, neslyšel od ní jediný slovíčko...

Příběh o Jonasovi je spíše zaměřen na vztahy, než na samotnou detektivní zápletku, kterou se Darina snaží vyřešit, proto jsem trošku ohrnovala nos nad vztahem, který mezi sebou hlavní hrdinové mají. Sama Darina občas přemýšlí o svém "příteli" jako o mrtvém. I Krásní mrtví se považují za jakési zombíky, tak jsem se trochu podivovala nad tím, že jí nevadí líbat mrtvolu.

Na tuto knihu převládají spíše negativní recenze, což si myslím, že je způsobené matoucím stylem autorky, kterým příběh napsala. Ale doporučuji nedat na ostatní komentáře a pokud vás takovéhle téma baví, určitě si udělejte vlastní názor. Já si ho udělala a do dalších dílů se určitě pustím, protože to bylo zajímavé čtení.

Hodnocení:

Kniha: ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Obálka:  ♥ ♥ ♥ ♥ ♥