Recenze: Prohnaný

Autor: Kevin Hearne

Počet stran: 272

Série: Kroniky železného druida

Díl v sérii: první

Nakladatelství: Laser-books

"Kdyby ještě žili nějací bardové, kteří by o tom zazpívali, určitě by o tobě složili píseň. Pořádnou, ve které hrdina na konci umře, a ponaučení by znělo: Nikdy se neser do Aenghuse Óga." 

Anotace: 

Atticus O'Sullivan, poslední druid, si poklidně žije v Arizoně, provozuje okultní knihkupectví a ve volném čase na sebe bere zvířecí podobu a vyráží na lov se svým irským vlkodavem. Sousedé a zákazníci ho znají jako pěkného potetovaného jednadvacetiletého Ira – ale ve skutečnosti nemá jednadvacet let, ale jednadvacet století. Nemluvě o tom, že čerpá sílu ze země, oplývá břitkým rozumem a nosí ještě břitčí meč známý jako Fragarach neboli Odpovídač.
Po tom však touží jeden pořádně naštvaný keltský bůh, který prohání Attika po celá staletí. Nyní ho konečně vystopoval a Atticus bude potřebovat všechnu svoji sílu a k tomu pomoc svůdné bohyně smrti, upířího a vlkodlačího právníka, sexy barmanky a trochu toho starého dobrého irského štěstí, aby se mu podařilo nakopat pár keltských zadků a zachránit si krk.
Svižná a zábavná městská fantasy se v zahraničí dočkala bouřlivého úspěchu a potěší všechny ctitele dobrodružných příběhů, obzvláště pak fanoušky Simona R. Greena a Jima Butchera.

Názor: 

Na tuhle knihu jsem měla opravdu vysoká očekávání, protože každý na ní pěl chválu. Sice jsem jí dlouho odolávala, ale nakonec mě zvědavost přemohla a já se pustila do čtení.

První stránky šly ztuha, protože tam bylo zmíněno hodně postav a já se vůbec neorientovala. Ale na druhou stranu, Atticus vůbec nešetří hláškami a po několika stránkách jsem se začínala dostávat do děje. Když už porozumíte tomu, o co tam jde, poměrně snadno se začtete. A pokud se v nějakých pasážích zrovna nic neděje, akce vám nebude chybět, protože ji nahradí vtipnost. Obzvlášť jsem se pobavila u hovorů Attica a jeho vlkodava Oberona. Toho psa si prostě nejde neoblíbit, takže pokud kvůli něčemu byste měli začít číst, on bude jeden z hlavních důvodů.

Musím pochválit i originalitu příběhu, o druidovi jsem ještě nečetla.

Řekla bych, že postavy vyskytující se v ději jsou dobře napsané, až na druidovu oblíbenou sousedku. Při tom všem, co v příběhu viděla, se mi nezdály její reakce, zdála se mi moc klidná.  

Abych to shrnula, postavy byly převážně sympatické a dobře napsané. Děj se nijak zvlášť nevlekl a dokázal zabavit, takže tuto knihu rozhodně doporučuji.

Hodnocení:

Kniha: ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Obálka:  ♥ ♥ ♥ ♥ ♥