Autor: Paolo Bacigalupi
Počet stran: 256
Série: Prachožrouti
Díl v sérii: první
Nakladatelství: Albatros Media - Plus
Nailer nasadil znechucený výraz. "To jí jako chceš uřezat prsty?""Není to o nic horší než useknout kuřeti hlavu. Ona aspoň nebude kdákat a mrskat sebou." Pima přiložila nůž k jednomu prstu. "Uděláš to se mnou?""Kde mám řezat?""V kloubu," ukázala mu. "Kost bys stejně nepřeřízl. Takhle to prostě odpadne od sebe."
Paolo Bacigalupi, jeden z řady známých spisovatelů sci-fi a fantasy nás nechal nahlédnout do budoucnosti, kde jsou fosilní paliva jen pro ty nejbohatší. Pro ty ostatní představuje každodenní život boj o přežití a tvrdou práci.
Příběh nás zanese do jedné z chudinských "čtvrtí", kde žije i Nailer, kterému je méně než šestnáct let, ale přesně neví kolik. Společně se svou kamarádkou Pimou patří do jedné z lehkých part, které mají za úkol prozkoumávat vraky lodí a sbírat vše, co je užitečné, ale hlavně měděné dráty.
Každý den tato parta musí nasbírat danou kvótu a pokud se jim to nepodaří, budou nahrazeni někým jiným. Lenost, ani neschopnost se v tomto světě netoleruje a na životech pracujících dětí téměř nikomu nezáleží. Když některé umře, jednoduše ho nahradí jiným.
Nailer sní o tom, že nalezne "Velkou trefu" a zbohatne. Díky ní by se mohl vykoupit z nebezpečné práce uvnitř vraků, kde každý krok může být ten poslední. Také by mohl utéct od svého otce, který se neustále sjíždí a Nailera bije.
A když jednoho dne, společně s Pimou, najdou nově ztroskotaný klipr, vidina "Velké trefy" se jim hned zdá o něco blíže.
V příběhu se vyskytuje velké množství postav, včetně pololidí, jenž jsou výsledkem křížení lidské a zvířecí DNA. Například takový Tool, muž se psí tváří, který nahání hrůzu všude, kam se podívá. Jeho jsem považovala za příjemné zpestření příběhu.
Ale teď už k hlavní postavě Nailerovi. Někdo, kdo dokáže přežít v takovémhle světě, to si zaslouží obdiv už samo o sobě, ale tento chlapec udělá ještě víc. Je chytrý a navíc mu přeje štěstí, i když to občas tak nevypadá. Líbilo se mi, jak se v průběhu jeho chování měnilo, obzvlášť jeho rozhodování mezi bohatstvím a lidskostí.
Konečný verdikt:
Líbilo se mi, že se kniha zabývá tématem, které nás dost možná za několik let čeká. Autor dokázal velmi trefně popsat lidské chování a jeho postavy byly výborně propracované. Navíc si vůbec nebere servítky a některé scény jsou celkem kruté.
Paolo Bacigalupi dokázal vytvořit obrovský skok mezi bohatými a chudými, a to v příběhu neustále dokazuje. Některé postavy se povyšují nad druhé a vy z toho přímo cítíte tu skutečnost, která vám připomíná lidi ve vašem okolí.
Ale co mi tak docela nesedlo, byla jména. Chvíli jsem si na ně musela zvykat. A občas mi chybělo i takové to nutkání, které mě nutí číst dál a díky němu knihu jen s těžkým srdcem zavírám. Ne, že by to nebylo zajímavé, to rozhodně ano, ale něco tomu chybělo, alespoň ze začátku.
Jinak jde o povedenou dystopii, která je určitě zajímavá na přečtení, ale já už se k ní nejspíš vracet nebudu.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Za každý váš komentář děkujeme :)